• Geopolitické změny ukazují na nutnost nahradit dolar něčím jiným
  • Nárůst populismu a nerovnováhy znamená změnu politické reakce
  • Americký dolar – stále méně fungující globální měna
  • Nástup čínské měny na úkor dolaru podpoří Rusko a Írán, co Saudská Arábie?

Do posledního čtvrtletí roku 2017 jsme vstoupili v ovzduší obrovského geopolitického napětí, ekonomických transformací a neustálých volebních překvapení. Svět se mění a něco se musí stát. Co to bude? Může to být konec všemocného amerického dolaru.

Americký dolar je stále méně fungující rezervní měnou

Světová politika, Čína a ústup amerického dolaru

Spojené státy si jako největší světová ekonomika a vlastník globální rezervní měny žily nad poměry díky tomu, že svou měnu exportovaly do celého světa ve formě státního dluhu. Nyní si stále silnější Čína uvědomuje, jakou výhodou by bylo, kdyby její vlastní měna hrála větší roli a nahradila americký dolar ve světovém obchodování. V první řadě se Čína zaměřuje na světový obchod s ropou, a proto již oznámila, že bude ropu nakupovat za juan a obchodním partnerům umožní juan vyplácet zlatem. „Vyplácet ve zlatě“ je skvělý způsob jak zajistit, že exportující země nebudou mít problém platit v čínské měně.

Generační geopolitické změny naznačují stále větší potřebu nahradit americký dolar, který je stále méně fungující globální rezervní měnou, „něčím jiným“. Co by tím „něčím“ mělo být, bude v následujících letech představovat nejzásadnější strukturální změnu na globálních trzích.

Rusko a Turecko s velkým náskokem nakoupily v uplynulých třech měsících nejvíce zlata ze všech zemí světa. Jejich rezervy eur a dolarů se naopak snižují. Co se za touto strategií skrývá?

Na prvním místě bylo Rusko, které získalo 63 tun v hodnotě kolem 2,6 miliardy dolarů, se značným odstupem za ním následovalo Turecko, které si přikoupilo 30 tun. A s ještě větším odstupem se na třetím místě mezi kupci zlata umístil Kazachstán s deseti tunami žlutého kovu. Vyplývá to z čtvrtletní zprávy organizace World Gold Council, která se opírá mimo jiné o průzkumy Mezinárodního měnového fondu.

Centrální banky Ruska a Turecka podle německého serveru faz.net komentovaly své nákupy jako součást „diverzifikační strategie“. Podle některých analytiků je však důvodem tohoto postupu snaha prezidentů obou zemí Vladimira Putina a Recep Tayyip Erdogana snížit závislost svých měnových rezerv na USA a státech eurozóny, s cílem omezit svou zranitelnost v případných krizích. U obou vůdců prý stále hrají důležitou roli obavy z „měnových manipulací“. Je přitom známo, že Rusko se už delší dobu snaží zbavovat dolarů, na finančních trzích se v této souvislosti hovoří o strategii „de-dolarizace“.

Na cestě vzhůru

Podle oficiálních údajů o stavu měnových rezerv, které Rusko měsíčně uveřejňuje, vzrostla celková hodnota jeho zlatých rezerv během několika málo let z 10,9 miliardy na 73,7 mld. dolarů. Jeho rezervy cizích měn naopak klesly ze 436 na 341 miliard dolarů. Rusko si tak podle World Gold Council nahromadilo zlatý poklad v objemu 1778,9 tun a ve světovém žebříčku tak zaujímá sedmé místo za USA (8133,5 tun), Německem (3373,7 tun), Mezinárodním měnovým fondem (2814 tun), Itálií (2451,8 tun), Francií (2435,9 tun) a Čínou (1842,6 tun).

Pokud bude Rusko v nastoleném rychlém tempu nákupů zlata pokračovat a nadále kupovat více než sto tun zlata za půl roku, předhoní podle WGC brzy Čínu. Už nyní má ve svých trezorech ukryto více zlata než Švýcarsko, které své zlaté rezervy od přelomu tisíciletí zredukovalo z více než 2500 tun na 1040 tun. V přepočtu na jednoho obyvatele však má údajně Švýcarsko stále zlata ze všech nejvíc.

Turecko ve své poslední zprávě o měnových rezervách vykázalo zlaté rezervy v hodnotě 20,4 mld. USD. V loňském prosinci šlo přitom ještě o 14,1 mld.USD. Naproti tomu mírně poklesly jím vykázané cizoměnové rezervy z 90,6 mld. na 89,9 mld. USD. Co do zásob zlata se podle údajů organizace World Gold Council Turecko se svými 495,6 tunami dostalo již na 13. příčku.

Rusko v novém levelu

Ruský zájem o zlato není podle organizace sice ničím novým, v posledních deseti letech však prý dosáhl zcela nové dimenze. Za toto období ruská centrální banka přikoupila 1250 tun zlata. Jen v loňském roce koupila 201 tun, což je výrazně více než kterákoli jiná země světa. Čínská centrální banka, která se ve stejném období v nákupech zlata umístila na druhém místě, navýšila své zlaté rezervy o 80 tun zlata, národní banka Kazachstánu, která obsadila třetí příčku, nakoupila kolem 36 tun.

Zdroj : Roklen24.cz , Kurzy.cz