Stačí se podívat na graf, který ukazuje vývoj ceny zlata v USD (červená linka) a vývoj základní úrokové sazby stanovené americkou centrální bankou (modrá linka). Z grafu je patrné, že negativní závislost mezi cenou zlata a vývojem sazeb téměř neexistuje. Spíše lze z grafu pozorovat pozitivní závislost, kdy cena zlata roste spolu s růstem úrokových sazeb.V případě ceny zlata musíme totiž brát v úvahu i inflaci a na to především drobní investoři často zapomínají. Očistíme-li nominální výnos desetiletých amerických státních dluhopisů o inflaci – viz zelená linka na grafu č. 2 – tak se k inverznímu vztahu již dostáváme. Nicméně v reálném hospodářství neplatí ekonomická teorie za všech okolností. Na cenu zlata působí velmi mnoho faktorů, ale tím nejdůležitějším je onen reálný výnos státních dluhopisů. Obecně lze konstatovat následující:

Zlatu se daří v obdobích:

deflace – meziroční pokles cenové hladiny. Investoři předpokládají, že centrální banky budou provádět monetární expanzi, tj. znehodnocovat hodnotu peněz

hyperinflace – velmi vysoká inflace. V tomto prostředí také dochází ke znehodnocování peněz

stagflace – období s vysokou inflací, kdy je hospodářský růst zároveň nula, nebo dokonce záporný

kdy veřejnost nevěří, že centrální banky jsou schopné kontrolovat hospodářství

stresu spojeného s vysokými dluhy a strachu z neschopnosti státu je splácet, například finanční krize v letech 2008/09

Zlatu se nedaří v obdobích:

desinflace – meziroční pokles růstu inflace
kdy veřejnost věří, že centrální banky jsou schopné kontrolovat hospodářství

Zdroj :Roklen24