Přesně za rok přijde do Česka první velká várka informací o tom, kteří Češi mají účty v cizině a kolik na nich je peněz.Peníze už nepůjde ukrýt ani v off-shorech, údaje přijdou i z Kypru nebo z ostrovů v Karibiku. Celkem ze 130 zemí.Odkud jste vzal peníze uložené v zahraničí? A zdanil jste je? budou se ptát finanční úřady.

Před osmi lety se české úřady vlastně jen náhodou dozvěděly, že známý pražský podnikatel Roman Janoušek má v zahraničí dvě miliardy.

Švýcarské Kreditbank tehdy přišly tyto peníze podezřelé a zablokovala je. A tamní policie si pak v Česku ověřovala, jestli pocházejí ze zločinu − například z významných veřejných zakázek, kvůli nimž se tehdy čeští detektivové o Janouška zajímali.

Údaje, kdo má konto v zahraničí a kolik na něm je, budou už od příštího roku plynout do Česka pravidelně a ve velkém.

Česko se totiž zapojilo do takzvané automatické výměny informací, historicky největší sítě více než 130 zemí, jež začínají tato citlivá data sdílet.

Tahle dosud málo známá novinka, kterou na jaře schválila sněmovna, může podle daňových expertů znamenat průlom: především v tom, že Češi už své peníze před tuzemským finančním úřadem neschovají. A to ani v tradičních daňových rájích − na seznamu zemí zapojených do výměny jsou ostrovy v Karibiku i oblíbené Kypr, Panama nebo Jersey.

Mohou tedy čekat, že se jich stát začne hromadně ptát, kde ke svému majetku přišli a jestli ho řádně zdanili. "Dá se říct, že je to soumrak nekalého ulívání peněz do zahraničí. Český finanční úřad se o nich nově dozví, není tam možnost úniku," říká Ivan Fučík, partner společnosti Fučík & Partners, která se věnuje daňovému poradenství a auditu.

Do roka a do dne

Podle mezinárodních dohod dorazí první balík informací ze světových bank nejpozději do roka − do 30. září 2017. Do stejného termínu na oplátku české úřady poskytnou data o účtech a jejich majitelích cizincích finančním úřadům v zahraničí.

Půjde o informace za letošní rok z 54 států, další desítky přibudou v roce 2018, jejich seznam není uzavřený, protože další země se k systému stále připojují.

"Pro finanční správu je důležité, že se informačně otevřely i dříve nedostupné jurisdikce," potvrdila Linda Paterová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Výměna informací se bude týkat fyzických osob, které mají napsané účty na své jméno. Ovšem i lidí, kteří − ať už veřejně, nebo skrytě − stojí za nějakou zahraniční společností. Nebude přitom důležité, kdo například v off-shoru oficiálně firmu zastupuje − jestli advokát, nebo místní bílý kůň −, nýbrž kdo je jejím skutečným vlastníkem. Banka takového člověka bude muset odtajnit a údaje o jeho penězích poskytnout do jeho domovské země.

Na druhou stranu, banky nebudou muset předávat informace o účtech všech lidí, kteří mají firmu v cizině. Podle mezinárodní dohody má jít pouze o takzvané pasivní společnosti − takové, které mají víc než 50 procent hrubých příjmů z dividend, úroků nebo nájmů. Takže velmi zjednodušeně: nic nevyrábějí, jen do nich například majitelé firem v Česku odkládají své zisky.

Informace o desítkách tisíc účtů

Celá novinka už od začátku vyvolává několik zásadních otázek. Hlavně co se skutečně stane, až za rok doputuje do Česka první várka sdílených informací?

Generální finanční ředitelství prý už pracuje na tom, aby nápor nových údajů zvládlo a dokázalo s nimi pracovat. Konkrétně zjišťovat, odkud peníze lidí uložené v zahraničí pocházejí, zda z příjmů, které byly v Česku řádně zdaněny, a případně je takzvaně dodanit. "Lze očekávat, že získané informace o účtech a zůstatcích porovnají se známými příjmy, které poplatník daně v České republice přiznal nebo ohlásil," říká Hana Erbsová, advokátní koncipientka v kanceláři Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Zároveň s informacemi ze zahraničních bank dostávají berní úředníci do rukou novou zbraň. Podle nedávno schváleného zákona o prokazování původu majetku budou moci pátrat po původu majetku v hodnotě přes pět milionů − v tomto případě se bude jednat o rozdíl mezi přiznanými příjmy a stavem zahraničního účtu.

Takové peníze budou moci zpětně zdanit a navrch přidat ještě 50 procent penále z doměřené daně. Případně i 100 procent, pokud člověk nebude s úředníky spolupracovat.

"Našim klientům radíme, že nejlepší je tyto peníze dobrovolně přiznat a dodanit je. Je to nejčistší řešení," prohlásil Ivan Fučík z poradenské společnosti Fučík & Partners. Ani podle Hany Erbsové z Ambruz & Dark Deloitte Legal neexistuje legální možnost, jak se dopadům výměny informací o účtech vyhnout.

Kolik Čechů výměna informací zasáhne, se dá jen těžko odhadnout. Daňoví poradci předběžně počítají, že to mohou být i statisíce lidí. Podle analytiků společnosti Bisnode, která se věnuje sledování offshorových struktur, mělo v prvním pololetí letošního roku 13 434 českých firem vlastníka v daňovém ráji.

K tomu je nutné přičíst další Čechy, kteří mají účty po Evropě nebo v Americe. Ani Generální finanční ředitelství netuší, kolik údajů mu může přijít. Zatím odhaduje, že se bude jednat o desetitisíce záznamů.

Zdroj:http://archiv.ihned.cz/