Dnešní doba je v mnoha ohledech výjimečná a ojedinělá. Ještě snad nikdy nebyla společnost tolik zadlužená a asi ještě nikdy nebyl dlužník oproti střadateli tak zvýhodňován. Signál z nejvyšších institucí je však jasný: Evropská centrální banka (ECB) na svém březnovém zasedání snížila sazbu, za kterou si u ní ukládají peníze komerční banky, na rekordní minimum minus 0,4 procenta. Chce tím docílit toho, aby banky peníze raději dále půjčovaly, než ukládaly. Bankám tím však rostou výdaje na správu úspor a o vyšší náklady se se svými klienty podělí.

Kromě toho ECB v rámci boje s nízkou inflací snížila svoji základní repo sazbu na rovnou nulu a zvýšila objem dluhopisů, které nakupuje, na 80 miliard eur (2,2 bilionu korun) měsíčně z dosavadních 60 miliard eur. Česká centrální banka (ČNB) zatím zavádění záporných sazeb neplánuje, stále je drží na úrovni 0,05 %. Člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok, o kterém se nejčastěji mluví jako o budoucím guvernérovi ČNB, však připouští, že zavedení záporných sazeb v budoucnu nevylučuje. Během diskuse bankovní rady na začátku dubna opakovaně zaznělo, že záporné sazby mohou představovat užitečný nástroj v případě, že dojde k tlakům na posílení koruny kvůli rozdílným úrokovým sazbám v ČR a v eurozóně.

Jaký bude skutečný dopad záporných úroků na ekonomiku, je zatím velkou neznámou. Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) uveřejnila zprávu, v níž upozorňuje, že efekty záporných sazeb jsou neprozkoumané a mohou nadělat více problémů než užitku. Neexistuje s nimi žádná delší zkušenost a není jasné, jak budou jednotlivci a banky při delším trvání experimentu reagovat.

Přesto v posledních letech v Evropě přibývá zemí, které už negativní sazby zavedly, např. Švýcarsko, Dánsko či Švédsko. Jako první ze středoevropských zemí přikročilo k záporným sazbám nedávno Maďarsko. Svou depozitní sazbu snížilo na minus 0,05 %. Ve Švýcarsku fungují záporné úroky déle než rok a některé banky už začaly své klienty informovat, že budou zavádět sankční poplatek nebo záporný úrok.

Centrální banky se politikou nízkých úroků a negativních sazeb snaží ochránit státy před bankrotem a pomáhají jim k dalšímu zadlužování. Nejde ale o skutečné řešení problémů, jen o oddalování blížícího se kolapsu. Evropští centrální bankéři přesto nevylučují další pokles sazeb. Hlavní ekonom ECB Peter Praet sdělil, že ECB by mohla přistoupit k dalšímu snížení úroků, budou-li to hospodářské podmínky v eurozóně vyžadovat. „Pokud by negativní šoky zhoršily výhled nebo pokud by se finanční podmínky nevyvíjely tak, aby zajistily potřebnou podporu ekonomice a inflaci, máme ve svém arzenálu stále k dispozici snížení sazeb,“ řekl nedávno.

Na další snižování úrokových sazeb se připravují už i některé finanční instituce. Druhá největší zajišťovna Munich Re oznámila, že začne ve svých trezorech skladovat více hotovosti a hlavně zlata. Společnost začala nedávno nakupovat fyzické zlato, kterého vlastní už téměř devět tun. Hledá tak cestu, jak se vypořádat se zápornými sazbami a zároveň ochránit majetek svůj a svých klientů. Češi mají v bankách uloženy dva biliony korun. Mají proto nejvyšší čas začít přemýšlet, jak zabránit jejich postupnému znehodnocení. Jednou z mála možností, jak uchovat hodnotu peněz, je investovat do něčeho solidního a hmatatelného, jako jsou například pozemky, nemovitosti, umění či drahé kovy. Také analytici se shodují, že najít dnes vhodné krátkodobé investice je velmi obtížné. V případě dlouhodobé investice ale rozhodně existují možnosti a jednou z nich je fyzické zlato a stříbro. Zlato už od začátku roku zhodnotilo v korunách o 14,5 procenta, stříbro dokonce o 22 procent. Za rostoucí poptávkou po drahých kovech stojí kromě zvyšující se nejistoty v ekonomice právě plošné zavádění záporných sazeb. 

Zdroj: Kurzy.cz.